забели́ть
Sens
-
1. blanchir, peindre en blanc
Conjugaison
| Présent | Futur | |
|---|---|---|
| я | — | забелю́ ▶Pro |
| ты | — | забе́лишь ▶Pro |
| он/она́/оно́ | — | забе́лит ▶Pro |
| мы | — | забе́лим ▶Pro |
| вы | — | забе́лите ▶Pro |
| они́ | — | забе́лят ▶Pro |
Impératif
| ты | забели́ ▶Pro |
|---|---|
| вы | забели́те ▶Pro |
Passé
| masculin | забели́л ▶Pro |
|---|---|
| féminin | забели́ла ▶Pro |
| neutre | забели́ло ▶Pro |
| pluriel | забели́ли ▶Pro |
Participes & gérondifs
| Actif présent | — |
|---|---|
| Actif passé | забели́вший ▶Pro |
| Passif présent | — |
| Passif passé | забелённый ▶Pro |
| Gérondif présent | — |
| Gérondif passé | забели́в / забеливши ▶Pro |